Víte jak správně “nafouknout” kolo? Je to trochu věda, protože je můžete podhustit (málo nafouknout) i přehustit (nafouknout zbytečně moc). To správné nahuštění určuje typ kola, druh pláště/duše a ráfků, povrch/terén a (samozřejmě) vaše váha.
Nejsnazší samozřejmě je, že se budete řídit tím, co máte napsáno na pláště – je tam rozsah (v barech) kde zejména ona maximální hodnota je něco, co byste překračovat neměli. Ale o tom až někdy jindy.
Podhuštěná pneumatika bude mít dvě hlavní nevýhody
- bude klást větší odpor a vy se budete muset více namáhat. Tohle nejvíce poznáte na pevném terénu, asfaltu. Proto se také pro jízdu po silnici hustí co nejvíce. Pro jízdu v terénu je naopak lepší mít pneu poněkud měkčí, budou více tlumit, lépe vést. Stejně tak menší tlak je lepší v blátě a dešti, chcete dosáhnout lepší přilnavosti. Ovlivní to i rychlost jízdy (viz Jaká je běžná rychlost jízdy na kole?)
- hrozí větší riziko poškození pneumatiky, větší plocha a menší tlak usnadní průnik něčeho ostrého, stejně tak jako může větší náraz (o kámen například) spíše poškodit duši (procvaknout) a extrémní podhuštění může při zatočení vést k vyzutí z ráfku
Nezapomeňte, co pár týdnů, tlak kontrolovat a dofoukávat. Je normální, že tlak postupně mizí i bez poškozené duše. Stejně jako myslete na to, že zásadní rozdíl přináší váha jezdce – čím těžší, tím více je potřeba hustit.
Mimochodem, na kontrolu rukou nebo pohledem se moc nespoléhejte. Zadní pneu se u těžkého jezdce bude běžné více “zplošťovat” než přední. Tlak to opravdu chce měřit budíkem u hustilky.
TIP: Co dělat, když jsem píchnul duši? poradí v okamžiku, kdy dojde na onu nepříjemnost
TIP poprvé vydán 16. června 2018
