Stisknutím "Enter" přejdete na obsah
Páteční koktejl je týdenní souhrn toho nejzajímavějšího o mikromobilitě, městské mobilitě, kolech, ekolech a všem co s tím může souviset. Nic nestojí, stačí si přihlásit odběr

Praha je kopcovitá. Tam nikdo na kole jezdit nebude. Letitý argument co nedává smysl. Jak to vidí AI?

Na nedávno sdílenou studii (Údaje ukazují, že cyklostezky přimějí lidi jezdit na kole a zlepší vnímání veřejných prostranství. Výsledky průzkumu Evropské cyklistické federace se mohou zdát intuitivní, ale tvrdá data poskytnou zastáncům cyklistiky platformu pro prosazování cyklistické infrastruktury.) dorazila klasická reakce:

“To určitě. Třeba v Praze najednou budou po těch kopcích všichni jezdit na kole, protože tam někdo postaví cyklostezku. Tyhle odborníci dokážou porovnávat Amsterdam s Prahou a jedinný rozdíl vidí v tom, že v Praze je málo cyklostezek a proto tam lidi málo jezdí na kole. V Praze není moc míst, kde byste delší cestu ujeli bez překonávání nějakého kopce a to pro většinu lidí není, je to pro sportovnější typy a tak by to mělo být a zůstat.”

Pravidelně se opakující argument co nedává smysl. Dá se k tomu dohledat nespočet diskuzí a zdrojů, ale snadnější bylo se prostě zeptat AI. A tady máte odpověď:

Zde je několik argumentů, které můžete použít:

  1. Topografické výzvy vs. infrastrukturní řešení: Je pravda, že Praha má náročnější topografii než Amsterdam, což může cyklistiku komplikovat. Nicméně, existují moderní řešení, která mohou tyto výzvy zmírnit, například elektrická kola (e-kola), která umožňují lidem snadněji překonávat kopce bez nadměrné fyzické námahy. Rozvoj infrastruktury pro e-kola, včetně nabíjecích stanic, může výrazně zlepšit přístupnost cyklistiky pro širší spektrum obyvatel.
  2. Zdravotní a environmentální přínosy: Podpora cyklistiky není jen o sportu. Je to také o nabídce zdravější, ekologičtější alternativy k automobilové dopravě. I v kopcovitém terénu může pravidelná cyklistika přispět k lepší fyzické kondici obyvatel a snížení emisí CO2.
  3. Dopravní congeste a kvalita života: Praha, stejně jako mnoho dalších velkých měst, čelí problémům s dopravními zácpami. Rozvoj cykloinfrastruktury může pomoci snížit počet aut na silnicích a tím zlepšit plynulost dopravy a kvalitu ovzduší. To není jen o cyklistice; je to o komplexním plánování městské dopravy, které zahrnuje různé způsoby přepravy.
  4. Přístupnost a inkluzivita: Argument, že cyklistika by měla zůstat doménou “sportovnějších typů”, ignoruje širší sociální a ekonomické přínosy, které přináší dostupná cykloinfrastruktura. Umožnění více lidem, včetně seniorů, rodin s dětmi nebo těch, kteří si nemohou dovolit auto, bezpečně používat kolo jako dopravní prostředek, může výrazně zlepšit mobilitu a sociální soudržnost ve městě.
  5. Globální příklady a adaptace: Zatímco přímé srovnání Prahy a Amsterdamu může být zjednodušující, existují města s podobnými topografickými výzvami, která úspěšně integrovala cyklistiku do své dopravní sítě (např. San Francisco nebo Lisabon). Tyto příklady ukazují, že s vhodnou politickou vůlí a investicemi je možné překonat i výzvy spojené s kopcovitým terénem.

V odpovědi na tento komentář je důležité zdůraznit, že rozvoj cykloinfrastruktury nejde jen o stavbu stezek, ale o celkové promyšlení dopravního systému, které zahrnuje různé typy mobility a usiluje o zvýšení kvality života ve městě.

Jak Lisabon, tak i San Francisco jsou příklady měst, která se aktivně snaží překonat své topografické výzvy a podporovat cyklistiku.

V Lisabonu, městě známém svými sedmi kopci, bylo odhaleno, že 73 % ulic má sklon menší než 5 %, což je přístupné většině cyklistů. Od roku 2017 začal být jízdní kolo považováno za skutečnou alternativu mobility pro mnoho lidí ve městě, což pomohlo změnit postoje lidí k cyklistice. V roce 2017 bylo zaznamenáno, že pouze asi 0,6 % cest v Lisabonu bylo učiněno na kole, což je sice nárůst o 200 % ve srovnání s rokem 2011, ale stále daleko za 40 % podílem, který mají některá evropská města​​. (MOVE Lisboa: what is on the horizon for cycling in Lisbon?)

San Francisco také zaznamenalo značný pokrok v podpoře cyklistiky a zvýšení počtu obyvatel, kteří využívají kolo pro svůj denní dojíždění nebo volnočasové aktivity. Mezi roky 2018 a 2019 město zaznamenalo 3,1% nárůst počtu projíždějících cyklistů a 14% nárůst počtu cyklistů během ranní a večerní špičky. SFMTA odhaduje, že v San Franciscu se každý den uskuteční 128 000 cyklistických cest. Město také investovalo do rozvoje cyklistické infrastruktury, včetně přidání více než 460 mil cyklopruhů a téměř 300 stanic pro sdílení kol​​. (San Francisco Cycling Case Study: Is It Really Bicycle-Friendly?)

Obě města ukazují, že i v náročném topografickém prostředí lze úspěšně rozvíjet cyklistickou infrastrukturu a podporovat cyklistiku jako formu denní mobility. Lisabon i San Francisco se zavázaly k vytvoření bezpečnější a udržitelnější dopravní sítě, která podporuje cyklistiku a další formy aktivní mobility. Tyto příklady ukazují, že s vhodnou politikou, investicemi a podporou komunity je možné překonat i výzvy spojené s kopcovitým terénem a podpořit větší využívání jízdního kola ve městech

Ten tip poprvé vyšel 2. března 2024