Chcete-li to jednoduše, tak v zásadě stejně jako o klasické kolo. Navíc budete mít jenom elektromotor a baterii. Ale možná bude vhodnější to vzít jako celek, ať si to můžete správně rozložit.
Příspěvky označené “Elektrokolo”
Přemýšlíte nad tím jak jsou na tom elektrokola vs klasická kola? A jak to celé stojí proti jiným formám dopravy? Zkuste si projít přehled výhod…
Pro ježdění na kole jsou vlastně dvě povinné výbavy. Ta první je dána zákonnými požadavky čím musí být kolo (pohybující se po “silnici”) vybaveno. To druhé jsou užitečné věci, které byste měli mít, protože je jednoho dne určitě budete potřebovat.
Klasické elektrokolo řidičák nepotřebuje, je to pořád kolo, byť vybavené elektromotorem. Ten ale, jak už asi víte, nefunguje bez šlapání, pouze při šlapání pomáhá. Co navíc, pokud si kolo nenecháte “přečipovat”, tak bude pomáhat pouze do rychlosti 25 km/h. Kolo s vyřazeným omezovačem rychlosti tak jako tak nebude splňovat zákonné požadavky a na silnici byste s ním rozhodně vyrazit neměli.
Došla vám na elektrokole baterka? Pokud máte nějakou slušně kapacitní, tak máte za sebou možná tak sto kilometrů, což už je docela slušné. Nebo možná méně, ale zato velmi kopcovitý terén (tady viz Jak daleko dojedu na elektrokole?). Ale bát se toho, že dojde šťáva nemusíte.
Na otázku v titulku není jednoduchá odpověď, záležet totiž bude na řadě věcí. Začíná to tím, jak velkou kapacitu má baterie – čím větší, tím bude větší šance na dojezd. AGOGS Gust (má 600 Wh baterií) například udává dojezd až 130 km – ale to platí pro jezdce vážícího 80 kg, střední asistenci (přišlapávání) a terén prakticky bez převýšení (20 metrů na kilometr) a převahou asfaltu (30 % nezpevněný povrch).
Jeden z rozšířených mýtů o elektrokolech je ten, že na něm není potřeba šlapat. Mé první intenzivně testované a používané elektrokolo (AGOGS Gust od Ekolo.cz, dámský model viz obrázek níže) mi potvrdilo, že jezdit na elektrokolo není o tom, že nešlapete. Ve skutečnosti jsem se přistihl při tom, že šlapu možná ještě víc a elektrokolo pomáhající přišlapáváním mi umožňuje místo obvyklých 15-17 km/h ujet 21-25 km/h. Vedle toho mi navíc umožnilo vyjet kopce, které bych jinak šel pěšky.
Nejsem a nikdy jsem nebyl aktivní cyklista, překročil jsem padesátku, takže nějaké sportovní vytrénované svaly pro velké kopce postrádám. S váhou pár kilo pod i nad stovku navíc musím na kole táhnout dost zbytečně vysoký náklad. Jasně, na počátku května 2017, kdy jsem začal několikrát týdně jezdit na klasickém kole, jsem nedával skoro žádné kopce, o měsíc později už bez problémů z Hloubětína nahoru ke Kbelskému letišti, o další měsíc později už jsem to ani nebral jako kopec.
Jedno po pár stovkách kilometrů vím jistě, s Gustem se do toho můžete opřít a nebát se, že vám dojde baterie. Na plný příšlap (pětka) a při intenzivním využívání “boost” tlačítka to s jistotou dá 70 kilometrů (s jezdcem co má 102 kg a v terénu okolo Prahy). A to si nechávám ještě nějakou železnou rezervu.
Občas s někým řeším to, jak jsem se dostal k tomu, že měsíčně dám 700 kilometrů na kole a daří se mi týdně 4 a více dnů strávit dvě a více hodin ježděním. Většina lidí říká, že na kolo nedokáží najít čas. Brání jim v tom práce, nedostatečná vůle, příliš mnoho činnosti, do kterých právě kolo neumí začlenit.