Na nedávno sdílenou studii (Údaje ukazují, že cyklostezky přimějí lidi jezdit na kole a zlepší vnímání veřejných prostranství. Výsledky průzkumu Evropské cyklistické federace se mohou zdát intuitivní, ale tvrdá data poskytnou zastáncům cyklistiky platformu pro prosazování cyklistické infrastruktury.) dorazila klasická reakce:
„To určitě. Třeba v Praze najednou budou po těch kopcích všichni jezdit na kole, protože tam někdo postaví cyklostezku. Tyhle odborníci dokážou porovnávat Amsterdam s Prahou a jedinný rozdíl vidí v tom, že v Praze je málo cyklostezek a proto tam lidi málo jezdí na kole. V Praze není moc míst, kde byste delší cestu ujeli bez překonávání nějakého kopce a to pro většinu lidí není, je to pro sportovnější typy a tak by to mělo být a zůstat.“
Pravidelně se opakující argument co nedává smysl. Dá se k tomu dohledat nespočet diskuzí a zdrojů, ale snadnější bylo se prostě zeptat AI. A tady máte odpověď:
Zde je několik argumentů, které můžete použít:
- Topografické výzvy vs. infrastrukturní řešení: Je pravda, že Praha má náročnější topografii než Amsterdam, což může cyklistiku komplikovat. Nicméně, existují moderní řešení, která mohou tyto výzvy zmírnit, například elektrická kola (e-kola), která umožňují lidem snadněji překonávat kopce bez nadměrné fyzické námahy. Rozvoj infrastruktury pro e-kola, včetně nabíjecích stanic, může výrazně zlepšit přístupnost cyklistiky pro širší spektrum obyvatel.
- Zdravotní a environmentální přínosy: Podpora cyklistiky není jen o sportu. Je to také o nabídce zdravější, ekologičtější alternativy k automobilové dopravě. I v kopcovitém terénu může pravidelná cyklistika přispět k lepší fyzické kondici obyvatel a snížení emisí CO2.
- Dopravní congeste a kvalita života: Praha, stejně jako mnoho dalších velkých měst, čelí problémům s dopravními zácpami. Rozvoj cykloinfrastruktury může pomoci snížit počet aut na silnicích a tím zlepšit plynulost dopravy a kvalitu ovzduší. To není jen o cyklistice; je to o komplexním plánování městské dopravy, které zahrnuje různé způsoby přepravy.
- Přístupnost a inkluzivita: Argument, že cyklistika by měla zůstat doménou „sportovnějších typů“, ignoruje širší sociální a ekonomické přínosy, které přináší dostupná cykloinfrastruktura. Umožnění více lidem, včetně seniorů, rodin s dětmi nebo těch, kteří si nemohou dovolit auto, bezpečně používat kolo jako dopravní prostředek, může výrazně zlepšit mobilitu a sociální soudržnost ve městě.
- Globální příklady a adaptace: Zatímco přímé srovnání Prahy a Amsterdamu může být zjednodušující, existují města s podobnými topografickými výzvami, která úspěšně integrovala cyklistiku do své dopravní sítě (např. San Francisco nebo Lisabon). Tyto příklady ukazují, že s vhodnou politickou vůlí a investicemi je možné překonat i výzvy spojené s kopcovitým terénem.
V odpovědi na tento komentář je důležité zdůraznit, že rozvoj cykloinfrastruktury nejde jen o stavbu stezek, ale o celkové promyšlení dopravního systému, které zahrnuje různé typy mobility a usiluje o zvýšení kvality života ve městě.
Jak Lisabon, tak i San Francisco jsou příklady měst, která se aktivně snaží překonat své topografické výzvy a podporovat cyklistiku.
V Lisabonu, městě známém svými sedmi kopci, bylo odhaleno, že 73 % ulic má sklon menší než 5 %, což je přístupné většině cyklistů. Od roku 2017 začal být jízdní kolo považováno za skutečnou alternativu mobility pro mnoho lidí ve městě, což pomohlo změnit postoje lidí k cyklistice. V roce 2017 bylo zaznamenáno, že pouze asi 0,6 % cest v Lisabonu bylo učiněno na kole, což je sice nárůst o 200 % ve srovnání s rokem 2011, ale stále daleko za 40 % podílem, který mají některá evropská města. (MOVE Lisboa: what is on the horizon for cycling in Lisbon?)
San Francisco také zaznamenalo značný pokrok v podpoře cyklistiky a zvýšení počtu obyvatel, kteří využívají kolo pro svůj denní dojíždění nebo volnočasové aktivity. Mezi roky 2018 a 2019 město zaznamenalo 3,1% nárůst počtu projíždějících cyklistů a 14% nárůst počtu cyklistů během ranní a večerní špičky. SFMTA odhaduje, že v San Franciscu se každý den uskuteční 128 000 cyklistických cest. Město také investovalo do rozvoje cyklistické infrastruktury, včetně přidání více než 460 mil cyklopruhů a téměř 300 stanic pro sdílení kol. (San Francisco Cycling Case Study: Is It Really Bicycle-Friendly?)
Obě města ukazují, že i v náročném topografickém prostředí lze úspěšně rozvíjet cyklistickou infrastrukturu a podporovat cyklistiku jako formu denní mobility. Lisabon i San Francisco se zavázaly k vytvoření bezpečnější a udržitelnější dopravní sítě, která podporuje cyklistiku a další formy aktivní mobility. Tyto příklady ukazují, že s vhodnou politikou, investicemi a podporou komunity je možné překonat i výzvy spojené s kopcovitým terénem a podpořit větší využívání jízdního kola ve městech
Ten tip poprvé vyšel 2. března 2024