Tohle vlastně je také jeden z mýtů spojených s ježděním na kole, řada lidí se domnívá, že na přechodu má cyklista stejnou přednost jako chodec. Jenže, ono tomu tak není. Cyklista není chodec. Tedy, důležité dodat, pokud na kole jede, tak cyklista není chodec.
Kolotipy.cz
Chtít jedno řešení je v tomto případě tak trochu s otazníky. Telefon, peněženka a klíče jsou zcela určitě tři věci, které při ježdění na kole vozit budete. Telefon pro sledování aktivity, mapy i pro případ nouze. Klíče od bytu můžete vynechat snad jedině, pokud někdo bude doma, když se vrátíte. Klíče od auta ale mohou situaci ještě více zkomplikovat. Peněženka by sice také šla vynechat, ale brát si jenom nějakou menší hotovost a doklad totožnosti znamená, že stejně budete muset tohle někam dát. A to už je ta peněženka jednodušší. Jenže, kam s tím vším?
Bát se vody a deště klasicky nemusíte, elektrokola jsou stavěna na provoz v dešti. V praxi už jsem to stihl vyzkoušet a mnohokrát zmokl i s eletrokolem. Dokonce i bez ztráty mobilu.
Mobilní telefon je jedna ze zásadních pomůcek při ježdění na kole (a nejenom tam). Poslouží v okamžiku nutné potřeby někoho kontaktovat (třeba když vám přestane kolo jet). Jsou v něm schovány mapy a navigace. Velmi pravděpodobně si v něm spouštíte nějakou fitness aplikaci, která mapuje a měří vaše ježdění (o tom je mimochodem řeč v Jak pomocí mobilního telefonu sledovat jak běháte, chodíte či jezdíte na kole).
Jedna z nejzásadnějších položek základní výbavy cyklisty? Brýle. Rozhodně. Důvod je přitom velmi prostý, ochrana očí proti cizím předmětům. Ať už hmyzu (co se rád strefuje i do otevřených úst) ale i kamínkům či prachu. A při jízdě v lese i proti větvičkám, se kterými se můžete poměrně snadno potkat. Brýle navíc chrání i proti větru.
Před pár roky jsem vyrazil „k pramenu Rokytky“. Což je nejdelší pražský přítok Vltavy a v řadě míst se dá podél toku jet po cyklostezkách. Třeba po té nejdražší cyklostezce v Praze co vede z Vysočan do Hrdlořez. Den první skončil v půli cesty a chystá se pokračování.
Jedna věc, kterou byste neměli až tak podceňovat a můžete se s ní setkat často. Při jízdě na kole potkáte jezdce na koni nebo někoho kdo koně vede. Je něco, co byste měli vědět?
Jednoho dne to přijde, můžete si být jisti tím, že tu prázdnou nebo poloprázdnou duši prostě chytíte. U Giantu co měl tlusté pneumatiky do terénu se mi to za asi pět let stalo jednou. Což je zázrak. U Agogs Gust co má spíš silniční, tak už třikrát, jednou zadní, dvakrát po sobě přední.
Co se příšlapu týče, tak se musíte naučit vnímat i to, jakou rychlostí jedete. Elektrokolo AGOGS GUST vám například nebude boostovat pokud jedete nad 25 km/h a příšlap samotný se tak jako tak vypíná také u 25 km/h (může se mírně lišit u modelu, předpisy daný limit má 10% toleranci).
Víte jak správně „nafouknout“ kolo? Je to trochu věda, protože je můžete podhustit (málo nafouknout) i přehustit (nafouknout zbytečně moc). To správné nahuštění určuje typ kola, druh pláště/duše a ráfků, povrch/terén a (samozřejmě) vaše váha.